Pastýřský list pro Slavnost Narození Páně 2023
Milí bratři a sestry, srdečně zdravím vás všechny, kteří se v tento slavnostní den
shromažďujete v kostelích naší diecéze.
Už včerejším večerem jsme začali prožívat Vánoce – svátky v mnoha ohledech
kouzelné a krásné. I ta nejdokonalejší oslava Vánoc by však zůstala povrchní a planá,
kdybychom se nezastavili u toho nejdůležitějšího. U radostné zprávy o Kristově
narození. Evangelisté Matouš a Lukáš ji zachycují v historických souvislostech oné
doby a evangelista Jan ji vepisuje do prologu svého evangelia: Na počátku bylo Slovo,
to Slovo bylo u Boha to Slovo byl Bůh…. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi
námi, viděli jsme jeho slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn plný milosti a pravdy.
Všichni jsme dostali z jeho plnosti. (srov. Jn 1,1-16)
V chudé betlémské stáji se narodil Syn Boží, Bůh se stal člověkem, Slovo se stalo
tělem. Proč a jaký to má smysl? „On se ocitl v jeslích, aby tebe zavedl na výšiny. On
sestoupil na zem, abys ty vystoupal ke hvězdám.“ Tak o významu Kristova narození
hovoří svatý Ambrož. Boží Syn se stal člověkem proto, aby obnovil ono ztracené spojení
mezi člověkem a Bohem, které přerušil hřích. Sebekrásnější oslava Vánoc nám neodhalí
nic z jejich tajemství, pokud netoužíme po tom, co Kristovo narození, jeho život, smrt a
zmrtvýchvstání přinesly člověku. Přinesly nám Boží blízkost a jeho přebývání mezi
námi. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Tato věta ovšem není jen poetickým
popisem historického faktu Ježíšova narození. Toto Boží přebývání mezi námi
neskončilo, ale trvá. Bůh chce být mezi námi stále a chce přebývat svým světlem a
láskou také v našem srdci.
Tváří v tvář narozenému Spasiteli se musíme ptát, jak my sami toužíme po tomto
Božím přebývání v nás? Jak my sami Bohu ve svém nitru vytváříme prostor modlitbou,
touhou po svátostech, ale také především žitou a praktickou láskou nejenom o Vánocích.
„Kde je opravdová láska, tam přebývá Bůh.“ Jaká je naše láska k Bohu a jak se
prakticky projevuje? Tím, že si na setkání s ním udělám čas jednou za týden, za měsíc,
za rok? Jaká je naše láska k druhým a jak se prakticky projevuje? Kristovo narození nám
otevírá oči pro velikost Boží lásky k nám. Otevírá a rozšiřuje lidské srdce, které je někdy
chudé a prázdné jako betlémská stáj, ale i tam chce Bůh přebývat.
Nad Betlémem zářila hvězda a všem ukazovala místo narození Spasitele. Na tom
místě se každoročně zapaluje plamínek betlémského světla, který je rozvezen do celého
světa, a možná hoří také u vás doma. Toto světlo, které za pár dnů dohoří, má ale dále
hořet v nás. Nad hlavou po prožití Vánoc nám nebude zářit hvězda jako nad betlémskou
stájí, ale z našich slov, skutků a života by měli všichni poznat, že v hloubi našeho srdce
přebývá Bůh svou láskou.
Je dobře, že navzájem obdarováváme, ale nezapomeňme, že pravý a největší dar
je Ježíš. Je krásné Vánoce rozzářit tisíci světel doma i venku, ale nezapomeňme, žev Kristu nám zazářilo pravé světlo. Je dobře, že se scházíme u svátečního stolu a dobrého
jídla, ale nezapomeňme, že se Kristus narodil, aby sytil náš hlad po pravdě a smíření, a
stal se pro nás pokrmem.
To všechno si můžeme uvědomovat v těchto dnech, kdy se pomyslně připojujeme
k pastýřům, kteří přišli k narozenému dítěti. Setkali se s ním, mohli obdarovat potřebnou
rodinu svou blízkostí, viděli světlo. Oni sami, spodina společnosti, byli obdarováni
výsadou vidět Boha v jeslích jako první. I my jsme Boha poznali možná dříve než mnozí
z našich současníků. To neznamená, že jsme lepší, ale dostali jsme od Pána onu výsadu
pastýřů – setkat se s ním dříve než ostatní. Co však pastýři učinili? Nenechali si prožitek
tohoto setkání pro sebe. Dali se do pohybu. Vrátili se zpět a o všem vypravovali, takže
všichni, kteří to slyšeli, podivili se tomu, co jim vyprávěli. (srov. Lk 2,18)
Pastýři, byť chudí a nevzdělaní, nás učí odvaze hlásat, že Bůh je mezi námi. Toto
privilegium je zároveň naším posláním, které od nás Pán očekává. „Každý z nás se stává
nositelem radostné zvěsti pro ty, s nimiž se setkává. Konkrétními skutky milosrdenství
dosvědčujeme radost ze setkání s Ježíšem a jeho lásku.“ Píše papež František. 1
Drazí bratři a sestry, přeji nám všem o těchto svátcích prožitek Boží blízkosti, ze
kterého budeme moci rozdávat druhým.
Váš + biskup Martin
_____________________________________________________________________
1 Papež František, Admirabile signum, apoštolský list o významu a hodnotě jesliček
